Výdaje státního rozpočtu jsou ovlivněny hospodářskou politikou vlády, která sestavovala státní rozpočet. V zásadě však hovoříme o dvou skupinách výdajů:
transferové platby 
Peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd. Stát zde hraje významnou roli v procesu přerozdělování, kdy svůj podíl na vyrobených statcích a službách (HDP) získávají i ti, kteří se z různých důvodů nemohli podílet na procesu výroby (děti, nemocní, nezaměstnaní, fyzicky či psychicky postižení, důchodci atd.) a potřebují prostředky k obživě.
  vládní výdaje
Peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy.

Z jiného pohledu můžeme výdaje členit na:

1. mandatorní - povinné (stát se k nim zavázal v rozličných zákonech), stát je musí uhradit bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky;
2. nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat (podle aktuální hospodářské politiky vlády).

Výdaje státního rozpočtu je třeba vidět v kontextu s příjmy. Vždy by se našlo řada dobrých důvodů, proč by stát měl financovat to či ono, ale zároveň s tím musí být vyřčeno, kde na to má stát vzít (zvýšit daně? Zvýšit odvody sociálního pojištění? Zadlužit se a mít o to méně peněz v budoucnu?). Platí zásada, že rozvinutá ekonomika má více peněz na přerozdělování než ekonomika zaostalá. Primární by tedy měla být snaha zvýšit výkonnost ekonomiky (růst HDP) a pak máme i větší státní rozpočet, ze kterého si můžeme dovolit financovat více věcí.

předchozí strana    obsah      následující strana          test