700 Podnik a odbory
Odbory vznikly v 19. století proto, aby zastupovaly
zájmy zaměstnanců při jednání se zaměstnavateli.
Dnes máme několik odborových svazů a jejich význam při jednání se zaměstnavateli narostl.
·
Na nejvyšší úrovni
se odbory účastní jménem všech
zaměstnanců jednání v tzv.
tripartitě (spolu s vládou a zástupci podnikatelů = zaměstnavatelů).
Na této úrovni se projednávají především otázky vývoje ekonomiky dotýkající
se sociální oblasti - např. stanovení minimálních mezd, sociální dávky
a kompenzace. Pokud se jednání v tripartitě rozcházejí s představami odborů,
mohou tyto vyhlásit protestní akce, podpisové akce, shromáždění, v krajním
případě stávkovou pohotovost až stávku zaměstnanců. Odbory se zde z právního
hlediska opírají především o právo shromažďovací, petiční právo a právo
na stávku;
·
na úrovni firem plní
konkrétní odborová organizace roli vyjednavače se zaměstnavatelem o mzdových
a sociálních podmínkách práce zaměstnanců v dané firmě. Tato oblast je
upravena především zákoníkem práce
(hlava třetí), který stanoví odborovým orgánům právo účastnit se
pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání . Výsledkem
jednání je uzavření kolektivní
smlouvy mezi zaměstnavatelem a odbory s platností většinou 1 rok, kde
lze smluvně upravovat především
1.
mzdové nároky zaměstnanců,
2.
pracovněprávní nároky v
rámci daném předpisy - např. delší placená dovolená, vyšší odstupné
při výpovědi ze strany organizace, zkrácení pracovní doby apod.
Ve firmách, kde nepůsobí
odborová organizace, může zaměstnavatel pracovněprávní nároky svých zaměstnanců
upravit písemným vnitřním předpisem.
Povídání o odborech a jejich úloze v ekonomice je předzvěstí, že se pomalu přesouváme z roviny mikroekonomické (ekonomiky podniku) do roviny vyšší - makroekonomické. Jedním z partnerů v jednáních tripartity je stát zastoupený vládou. Stát má své cíle a priority, které prosazuje, a ty jsou součástí jeho hospodářské politiky.
předcházející strana obsah následující strana test