27. Rozdělování a přerozdělování

           

Rozdělování je druhou fází hospodářského procesu a následuje po fázi výroby.

 

  Rozdělováním získávají svůj podíl na výrobě její účastníci - ti , kdo vložili do výroby své výrobní faktory = zdroje (zaměstnanci, podnikatelé, majitelé přírodních zdrojů). Pokud by však tito celý svůj podíl na výrobě sami spotřebovali, neměli by z čeho žít ti členové společnosti, kteří se z rozličných důvodů nemohli na výrobě podílet - děti, staří lidé, nemocní, nezaměstnaní. Proto všichni ti, kdo získali svůj podíl v procesu rozdělování,  část svého podílu odvádí do veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí), které zajistí jejich přerozdělení. Hovoříme o solidaritě. Velkou otázkou je míra této solidarity - pokud ti, kteří pracují (zaslouží se o výsledný produkt) dostávají při rozdělování méně, než ti, kteří nepracují, asi je to přestane brzo bavit a radši nebudou pracovat. Tuto otázku řeší například Lafferova křivka, která ukazuje míru zdanění a velikost vybraných příjmů do rozpočtu (paradoxně při velmi vysokých daních se vybere do rozpočtu méně, než při nižších daních).

 Přerozdělení je proces, kdy získávají podle určitých pravidel svůj podíl na výrobě i ostatní členové společnosti, kteří se na výrobě nepodíleli (děti, důchodci. nemocní apod.). Ve vyspělých společnostech zajišťují proces přerozdělování veřejné rozpočty, především státní rozpočet.

 

      Pokud by neproběhl proces rozdělování a přerozdělování, nemohl by hospodářský proces přejít do fáze směny a pak spotřeby, protože by lidé neměli co směňovat.