rozdělování vyrobeného produktu je dáno úspěšností na trhu (úspěšný vydělá, neúspěšný prodělá). Kdo se neúčastní procesu výroby, nemá nárok na existenční zabezpečení - čistý tržní systém neřeší přerozdělování pomocí státního rozpočtu.

      Tržní systém je extrémem s opačnými charakteristikami, než je příkazový systém. V tomto systému vše řeší trh a jednotlivci se tomuto systému podřídí nebo zde nejsou schopni existence. Objektivitu fungování tržních principů (tzv. neviditelná ruka trhu) označují všichni příznivci tohoto ekonomického systému jako jeho největší klad.

      Nevýhody tohoto ekonomického sytému - funguje pouze v podmínkách dokonalé konkurence (historici s určitými výhradami za takové prostředí označují Anglii na počátku 19. století) a v současné době je silně deformován existencí monopolů. Neumí efektivně řešit externality trhu (např. znečištění životního prostředí). Tržní sytém nebere sociální ohledy k těm, kteří z různých důvodů nemohou pracovat (děti, starci, nemocní, nezaměstnaní apod.).