Otázky:

1. Jsou součástí národního důchodu přímé daně?
2. Jsou součástí národního důchodu transferové platby?
3. Proč nestačí definovat národní důchod, proč potřebují makroekonomové ještě definovat osobní disponibilní důchod?

Řešení:

1. Národní důchod je měřen metodami výpočtu hrubého produktu, vychází tedy z důchodů před zdaněním přímými daněmi. Přímé daně jsou v ND obsaženy.

2. Národní důchod sčítá příjmy (důchody) pocházející z fáze výroby (viz pojem hospodářský proces). Jsou to hrubé příjmy, ze kterých teprve budou odvedeny příslušné platby do veřejných rozpočtů (daně, sociální pojištění), které jsou zdrojem pro výplatu transferových plateb. Na transferové platby si musí ekonomika někde vydělat a nemá jinou možnost, než si na ně vydělat právě hospodářskou činností ve fázi výroby, kdy se vytváří nové hodnoty. Přerozdělování prostřednictvím veřejných rozpočtů není přímo hodnototvorná činnost - je to jen "škatule hejbejte se", kdy se vytvořené statky přerozdělují na principu solidarity i pro ty členy společnosti, kteří se nemohli z různých důvodů účastnit procesu výroby. V zásadě můžeme proto konstatovat, že transferové platby již jsou implicitně obsaženy v pojmu národní důchod.

3. Národní důchod vypovídá, jaké hrubé důchody obdrželi vlastníci výrobních faktorů (zaměstnanci, podnikatelé, rentiéři) dané ekonomiky za sledovaný rok. Už nám to ale nic nenapovídá o tom, kolik z těchto peněz zůstalo k dispozici domácnostem, což je při respektování faktu, že veškerá ekonomická činnost má v konečném důsledku vést k uspokojování potřeb jednotlivců, docela důležitá informace. Proto ekonomové definují pojem disponibilní osobní důchod. Tento důchod domácnosti z určité části hned spotřebují, utratí (a kola ekonomiky se tím roztáčí znovu a znovu) a část si ponechají na horší časy ve formě úspor (ani úspory však nezůstávají ležet ladem - uloženy v bankách a jiných finančních produktech slouží jako zdroj úvěrů či kapitálu pro podnikatelskou sféru).

 zpět na stránku výuky         další test