Otázky:

1. Může centrální banka dosáhnout zisk nebo ztrátu ze své činnosti?
2. Jsou banky jedinými finančními institucemi v ekonomice?
3. Co jsou to tzv. kampeličky?

Řešení:

1. I nepodnikatelský subjekt může jako účetní výsledek své činnosti dosáhnout zisk resp. ztrátu. Ne jinak je to i u centrální banky. Jejím primárním úkolem však není dosažení zisku, jejím primárním úkolem je péče o stabilitu měny (ať to stojí co to stojí). Hezky je to vidět v době finančních krizí, kdy centrální banka musí silně intervenovat na devizových trzích i za cenu, že na tom prodělá.
2. Bankovní systém je označovaný jako páteř každé ekonomiky - z toho je vidět jeho důležitost. Banky mají také přísná pravidla pro své fungování daná řadou zákonů, především zákonem o bankách, mohou fungovat jako banky pouze pokud dostanou udělenu licenci od centrální banky a podléhají následnému bankovnímu dozoru ze strany centrální banky (tedy státu). V každé vyspělé ekonomice však působí celá řada dalších finančních institucí, které poskytují specializované finanční služby. Můžeme jmenovat - leasingové společnosti, pojišťovny, penzijní fondy, stavební spořitelny, investiční společnosti a fondy (různé formy kolektivního investování - podílové fondy atd.), faktoringové a forfaitingové společnosti (obchod s pohledávkami), atd. Tyto specializované finanční instituce nemají bankovní licenci a řídí se specifickými zákony. Protože však peníze jsou pořád peníze a kapitálu je jedno v jaké formě vydělává, v praxi jsou tyto finanční instituce majetkově často propojeny - například Komerční banka má jako dceřinou společnost CAC leasing, stavební spořitelnu Modrá pyramida, Komerční pojišťovnu apod. Majetkový propletenec těchto finančních institucí je dobré znát, protože pak lépe odhadnete kapitálovou sílu a stabilitu celého seskupení, a tím i míru rizika. Finanční propojení vzniká samozřejmě i na mezinárodní úrovni a silné finanční skupiny pak mají významný vliv na rozmisťování kapitálu a tím i výkonnost ekonomiky jednotlivých států.
3. Kampelička je název pro spořitelní a úvěrové družstvo, které svým členům umožňuje zhodnocovat vklady a získávat úvěry (právní forma družstva je upravena obchodním zákoníkem). Kampeličky nejsou banky - nemají bankovní licenci a nemohou půjčovat komukoliv, pouze členům. Tato "svépomocná" forma peněžních družstev u nás fungovala již za první republiky. V současné době je však sektor družstevních záložen u nás v krizi a většina záložen není schopná dostát svým závazkům. Problémem této formy je slabý státní dozor a měkká pravidla hospodaření na jedné straně a relativně malé objemy takto získaných vkladů, které nedovolují v ostré konkurenci velkých bank dostatečně rozkládat rizika při současné rentabilitě úvěrů a finančních investic (celý sektor kampeliček měl na konci roku 2000 vklady ve výši necelých deseti miliard korun, což je v porovnání s vklady v bankách nepatrná částka).

 zpět na stránku výuky         další test