Otázky:

1. Od koho banky přijímají vklady a komu půjčují úvěry?
2. Jaký je vztah mezi základním jměním banky a celkovým objemem aktiv (resp. pasiv) banky?
3. Centrální banka sleduje u komerčních bank například objem klasifikovaných úvěrů. Co to znamená?

Řešení:

1. Banky přijímají vklady a poskytují úvěry všem makroekonomickým subjektům - domácnostem (občanům), firmám i vládě (např. formou nákupu vládních dluhopisů). Velké objemy transakcí však probíhají přímo uvnitř bankovního sektoru - existuje mezibankovní trh, kdy banky přijímají vklady a půjčují úvěry mezi sebou, a úvěrové a depozitní vztahy komerčních bank k centrální bance. A poněvadž je ČR silně otevřenou ekonomikou, nemůžeme zapomenout na devizové úvěrové a depozitní vztahy k zahraničním subjektům. Vztahy v cizích měnách jsou však složitější o problematiku kurzových přepočtů a podléhají výkyvům ještě více než peněžní vztahy uvnitř ekonomiky v domácí měně.
2. Povinné minimální základní jmění banky v ČR je 500 milionů Kč. Vzhledem k sílící konkurenci a probíhajícím koncentračním vztahům v bankovním sektoru (malé banky se spojují s většími) je však tato částka zcela nedostačující pro rozumnou velikost investic a rozkládání rizik. Banky proto potřebují získat cizí zdroje (vklady) pro následné úvěrové aktivity. Celkový objem pasiv pak několikanásobně překračuje vlastní zdroje banky. Banka však musí pečlivě sledovat a vyhodnocovat, zda její úvěry co do struktury a rizikovosti nepřekračují únosnou hranici, kdy je schopná ještě dostát svým závazkům (výplaty vkladů na viděnou a termínovaných vkladů, o které klienti v určitém okamžiku žádají).
3. Jako klasifikované úvěry jsou označeny úvěry, které jsou z určitého hlediska rizikové (dlužník je v prodlení s placení, je na něj uvalen konkurz apod.). Centrální banku pak zajímá především poměr klasifikovaných úvěrů na celkovém objemu úvěrů, poskytnutých komerční bankou, aby zjistila míru rizik, kterou banka podstupuje a schopnost banky dostát svým závazkům vůči klientům. Poměr klasifikovaných úvěrů není fixní. Jedním z faktorů, který ovlivňuje míru těchto rizikových úvěrů v portfoliích bank je například fáze hospodářského cyklu, ve které se daná ekonomika nachází.  V období konjunktury se firmám daří a banky rády a hojně poskytují úvěry. Pokud se pak ekonomika ocitne v krizi, dostávají se do problémů se splácením svých úvěrů u bank i firmy, které ještě před několika měsíci prosperovaly. Ne nadarmo se říká, že v období konjunktury banky poskytují nejhorší úvěry (ve smyslu nejvíce rizikové) a teprve krize ukáže, kteří z klientů opravdu skýtají záruky stabilního podnikatelského zázemí a prosperity.

 zpět na stránku výuky         další test