Otázky:

1. Jak se liší rozpočtové plánování od vlastního rozpočtového období?
2. Mohou výsledky rozpočtového plánu a rozpočtového období dopadnout jinak (může se lišit plán od skutečnosti)?
3. Co je více stochastické(předvídatelné pouze s určitou pravděpodobností) - skutečné příjmy rozpočtu nebo skutečné výdaje rozpočtu?
4. Jaký může být výsledek plánovaného rozpočtu a skutečného rozpočtu?
5. Co musí udělat vláda na konci rozpočtového období?

Řešení:

1. Rozpočtové plánování je proces, který probíhá ještě před začátkem rozpočtového období, vláda v něm formuje svou fiskální politiku a navrhuje konkrétní strategii jak na straně příjmů rozpočtu (každoročně spojeno s řadou novel daňových zákonů), tak na straně výdajů (vláda je silně politicky motivována plnit předvolební sliby voličům a tyto úkoly něco stojí - vláda na ně čerpá výdaje ze státního rozpočtu). Možná si řeknete, že naplánovat se dá ledacos -ovšem vláda předkládá rozpočet na dané rozpočtové období ke schválení parlamentu a již schválený plánovaný rozpočet nabývá podobu zákona. Vláda pak na konci daného rozpočtového období musí doložit, jak se jí rozpočet podařilo naplnit. Vlastní rozpočtové období je pak obdobím, kdy vláda rozpočet už mnoho neovlivní - skutečná výše vybraných daní je ekonomickou neznámou, která závisí na mnoha okolnostech hospodářství, vláda je schopná maximálně přibrzdit plánované výdaje z rozpočtu, pokud v průběhu roku vidí, že skutečné příjmy do rozpočtu jsou nižší než byly naplánovány. 
2. Určitě ano. V české ekonomice byly od počátku transformace až do roku 1997 plánované vyrovnané rozpočty, ovšem do roku 1995 vycházely skutečné rozpočty lehce přebytkové a od roku 1996 už byly dokonce schodkové. Od roku 1998 má naše republika každoročně naplánován schodkový rozpočet, ovšem skutečně dosažený schodek bývá od plánovaného ještě větší.
3. Hůře předvídatelné jsou příjmy státního rozpočtu, protože závisí na úspěšnosti ekonomiky - pokud se ekonomice daří, je pravděpodobné, že příjmy rozpočtu budou stejné nebo vyšší než v předchozím období. Pokud se ekonomika dostane d krize, poklesnou i výnosy z daní (firmám se nedaří a dosahují ztrátu, zvyšuje se nezaměstnanost - v ekonomice nejsou příjmy, ze kterých by plynuly přímé daně a stejně tak se méně prodává zboží a služeb a snižují se výnosy nepřímých daní).
4. Vláda může naplánovat rozpočet vyrovnaný (příjmy = výdaje), přebytkový (příjmy > výdaje) nebo schodkový (příjmy < výdaje). I skutečně dosažený výsledek rozpočtového období může vyjít vyrovnaný, přebytkový nebo schodkový, ovšem nemusí se shodovat s rozpočtem naplánovaným. ČR od roku 1996 dosahuje schodkový rozpočet (vláda utratí více, než má příjmy), ovšem naplánovaný schodek rozpočtu byl poprvé v ČR až od roku 1998. Pokud vláda dosáhne schodek rozpočtu, vzniká dluh, který na který si vláda musí někde půjčit (např. formou vydání státních dluhopisů) a v dalších letech pak tento dluh musí splácet včetně úroků (tím prohlubuje nerovnováhu státního rozpočtu). Pokud ekonomika roste, pak to až tak nevadí, protože se zvyšují příjmy rozpočtu a je dluh z čeho splácet. Pokud však je ekonomika v krizi, dluhová služba je pro rozpočet těžkým břemenem. Jsou však i státy, které naplánují vyrovnaný rozpočet a dosáhnou velkého přebytku - v roce 2000 se to podařilo například Norsku, které těží ropu a vydělalo na ropné krizi a zvyšování světových cen ropy v daném roce. Přebytek rozpočtu pak může stát věnovat v dalším roce na úhradu starých dluhů nebo na rozvojové programy nebo investice.
5. Na konci rozpočtového období skládá závěrečný účet - musí vyúčtovat skutečně dosažené příjmy a skutečně vydané výdaje a zdůvodnit parlamentu případné odchylky. Proces rozpočtového plánování, čerpání rozpočtu a skládání závěrečného účtu je poměrně složitý, je upraven zákony a je pod ostrým dohledem. Je to proto, že se jedná o velké peníze ( ve vyspělých zemích většinou více než třetina HDP), které musí být pod veřejnou kontrolou. Celý rozpočtový proces je významnou součástí systému parlamentní demokracie, protože dává tomuto systému základní nástroje k realizaci jeho cílů a fungování (bez peněz by nefungovaly volby, zastupitelské sbory, ani plnění volebních slibů). Každá politika potřebuje ke své realizaci ekonomické zázemí a nástroje - a tím je ve vyspělých demokratických státech především státní rozpočet.

 zpět na stránku výuky         další test