Rozpočtové plánování
Státní rozpočet dostává podobu zákona a prochází standardní schvalovací procedurou, kdy návrh předkládá Poslanecké sněmovně vláda, návrh rozpočtu je připomínkován, projednán a schválen (nebo také ne) Poslaneckou sněmovnou. Schválení rozpočtu je ve vyspělých ekonomikách současně vyslovením důvěry vládě a její politice, protože v rozpočtu je zachycena celá hospodářská politika vlády. Rozpočtové plánování by mělo být ukončeno před zahájením fiskálního roku. V ČR je fiskální rok totožný s kalendářním rokem (v USA je to například období od září do září následujícího roku, v Japonsku od března do března, většina států však má rozpočtový rok totožný s kalendářním).

  Rozpočtové období
V období fiskálního roku dochází k plnění naplánovaného rozpočtu - jsou vybírány daně, cla a sociální pojištění (příjmy rozpočtu) a současně jsou placeny sociální dávky a ostatní transfery obyvatelstvu, stát platí státní aparát, hradí činnost veřejného školství, zdravotnictví, armády, stát investuje do infrastruktury atd.(výdaje rozpočtu). Příjmy a výdaje se nemusí časově zcela shodovat a v určitém okamžiku může mít státní pokladny přebytky nebo deficit. Rozhodující je ovšem výsledný stav na konci fiskálního roku.

• vyrovnaný rozpočet,
• přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje),
• schodkový rozpočet (příjmy nižší než výdaje = dluh). Ke krytí schodku rozpočtu jsou často vydávány státní dluhopisy (státní cenné papíry).

  Závěrečný účet
Konečná zpráva vlády o plnění státního rozpočtu za uplynulé fiskální období předkládaná ke schválení parlamentu.