2. Centrální banka
Jednou z nejdůležitějších finančních institucí v jakékoliv moderní ekonomice je centrální banka. Její postavení a funkce jsou podmíněny především typem ekonomiky. My se budeme zabývat centrální bankou v tržní ekonomice.
Nejprve se podívejme trošičku do historie. Za první centrální banku, která vznikla na našem území, lze považovat centrální banku vzniklou na území tehdejší Rakousko-Uherské monarchie. Byla to Privilegovaná Rakouská národní banka a vznikla jako soukromá akciová společnost k 1. červnu 1816. Později v roce 1878 byla založena nová centrální banka Rakousko-Uherská banka a současně se stala výsadním emitentem hotovostních peněz na celém území.
Po vzniku samostatné Československé republiky vykonávalo některé funkce centrální banky ministerstvo financí, a to až do roku 1926, kdy zahájila činnost Národní banka Československá. V roce 1950 byla její činnost ukončena a funkce centrální banky /v podmínkách centrálně plánované ekonomiky/ začíná od 1. července 1950 plnit Státní banka československá/SBČS/, nechvalně proslavená peněžní reformou v roce1953. Tuhá centralizace bankovního systému vyvrcholila rokem1958, kdy SBČS převzala financování a úvěrování investiční výstavby. Dosavadní vykonavatel této činnosti, Investiční banka, byla odsunuta do role nevýznamné banky pověřené depotními operacemi /tj. úschova a správa cenných papírů/, s výhledem pozdější likvidace. Jistým odklonem od nastoupeného směru bylo založení Československé obchodní banky v roce 1965, na kterou byly převedeny některé nepříliš rozsáhlé pravomoci na úseku zahraničně obchodních operací. Teprve události koncem roku 1989 znamenaly zásadní obrat v postavení a činnosti SBČS. Prvním krokem bylo oddělení emisní a úvěrově-obchodní činnosti. SBČS byla rozdělena na tři subjekty: „novou“ SBČS, která se přetvářela na centrální banku tržního typu /emisní činnost/ a dvě obchodní banky – Komerční banku Praha a Všeobecnou úverovou banku Bratislava /úvěrově-obchodní činnost/.
