2.2.6. Regulace a dohled bankovního systému
Významná úloha připadá centrální bance v tržní ekonomice při koncipování a prosazování pravidel činnosti bankovních institucí v zemi a při kontrole dodržování těchto pravidel. V prvním případě hovoříme o regulaci, v druhém o dohledu.
Bankovnictví ve všech vyspělých ekonomikách patří mezi odvětví s nejvyšší mírou regulace. Důvody regulace a dohledu bank jsou jednak makroekonomické – vytváření prostoru pro provádění měnové politiky a jednak mikroekonomické – podpora bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému v dané zemi. U mikroekonomických důvodů se zvláště zdůrazňuje ochrana klientů před nadměrnou rizikovostí či možnými podvody bank. Procesu regulace a dohledu bank se vždy účastní skupiny subjektů:
Regulující subjekt = centrální banka /ČNB/,
Regulované subjekty = všechny banky /instituce s bankovní licencí/.
Externí auditorské firmy – prověřují pravdivost, správnosti a úplnost bankovních výkazů. Konečnou zodpovědnost však nese bankovní management.
Systémy bankovní regulace a dohledu se v tržních ekonomikách skládají ze čtyř základních součástí:
- regulace vstupu do bankovní sféry
- stanovení a prověřování základních pravidel činnosti bank
- povinného pojištění vkladů v bankách
- působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance
Zejména povinné pojištění vkladů /garantované státem/ a úvěry od centrální banky patří mezi specifické rysy, kterými se banky liší od nebankovních institucí, které rovněž podnikají v nebankovní sféře. Bankám tyto skutečnosti přinášejí ve srovnání s nebankovními institucemi konkurenční výhody, které zmírňují nevýhody plynoucí z poměrně tvrdých regulačních pravidel jejich činnosti. Celý systém regulace a dohledu bank musí mít odpovídající legislativní rámec.