2.3.5 Ostatní nástroje
Význam dalších nástrojů měnové politiky se postupně snižuje, některé spíše plní roli zabezpečování žádoucí bilanční struktury obchodních a dalších bank, s primárním cílem podporovat stabilitu bankovního sektoru. Proto jsou zde pouze nastíněny:
pravidla likvidity – představují stanovení závazné struktury pasiv a aktiv a závazných vazeb mezi nimi v bilanci bank. Jejich hlavním úkolem je zabezpečit žádoucí úroveň likvidity bank.
úvěrové stropy /limity, kontingenty/ mohou být členěny z hlediska věřitele do dvou základních skupin a sice absolutní úvěrové stropy a relativní úvěrové stropy. U absolutních je stanoven maximální rozsah úvěru, které mohou banky poskytnout svým klientům. U relativních mohou bankám být limitovány diskontní, reeskontní a lombardní úvěry.
limity úrokových sazeb – tento nástroj spočívá ve stanovení maximálních úrokových sazeb z úvěrů a maximálních nebo minimálních úrokových sazeb z vkladů.
povinné vklady – některým subjektům, zejména centrálním orgánům a orgánům místní moci a správy, je stanovena povinnost ukládat vklady, otevírat běžné účty a provádět některé další operace výhradně přes centrální banku.
doporučení, výzvy, dohody – jedná se o přání či výzvy centrální banky vůči obchodním bankám k provádění určitých operací. Jejich účinnost bývá vysoká, a to i přesto, že nemusí mít jednoznačně závazný charakter, protože banky si nedovolí nerespektovat centrální banku.
V obecné rovině lze říci, že všechny tyto nástroje mají vysokou účinnost a proto jsou často používány. V drtivé většině případů však jen v dočasné a krátkodobé podobě.