| 2 Test 
 Otázky: 
          V mikroekonomii si pod pojmem poptávky
            představíte většinou spotřebitele a nabídku představují výrobci
            (firmy). V makroekonomii musíme myslet komplexněji a postihnout všechny,
            kdo v ekonomice něco poptávají nebo nabízejí. Popište, koho
            zařadíte na stranu agregátní poptávky a koho na stranu agregátní
            nabídky. Využijte základní makroekonomické subjekty.
Proč každý z makroekonomických
            subjektů je někdy poptávající a někdy nabízející?
Jak byste nazvali bod YoPo?
Je agregátní nabídka a poptávka
            stabilní, nebo se může posunovat?
Kam se posune agregátní poptávka,
            když dojde k nárůstu nominálních mezd?
Promítne se nárůst nominálních
            mezd následně i na straně agregátní nabídky? 
 Řešení: 1. Agregátní poptávku tvoří poptávka
        domácností (po zboží a službách), poptávka firem (po výrobních
        faktorech - práce, přírodní zdroje, kapitál), poptávka státu (po
        práci, statcích a službách).2. Z dlouhodobého hlediska není možné, aby některý z
        makroekonomických subjektů jenom poptával a nic nenabízel, nebo
        naopak jenom nabízel a nic nepoptával - domácnosti z něčeho musí
        nakupovat statky a služby, potřebují mzdy; firmy nejsou schopné vyrábět
        bez výrobních faktorů, potřebují nakupovat práci domácností. Stát
        nemůže jenom vybírat daně, musí z nich platit veřejně statky (vzdělávání,
        armáda, úřady, policie atd.), nebo naopak jenom mít výdaje a nemít
        příjmy. Chci-li utrácet, musím mít příjmy. Pokud některá z těchto
        stran začne převažovat, vede to k makroekonomické nerovnováze a
        nerovnováha celého státu, to už zavání problémy.
 3. Bod YoPo představuje rovnost agregátní nabídky a agregátní poptávky
        (množství vyprodukovaných statků a služeb při určitých cenách)
        a nazýváme ho makroekonomická rovnováha. Tento stav je pro ekonomiku
        nejefektivnější. Pokud se hospodářství dostane do nerovnováhy
        (např. agregátní poptávka je větší než agregátní nabídka díky
        investičnímu  rozmachu firem, schodku státního rozpočtu nebo
        neefektivně vysokým mzdám neodpovídajícím vyprodukované hodnotě),
        snaží se ekonomika do rovnováhy vrátit (např. nárůstem inflace).
 4. Agregátní nabídka i poptávka jsou ovlivňovány řadou faktorů
        ekonomických i mimoekonomických, často dochází k jejich posunům
        vlevo i vpravo výše uvedeného grafu.
 5. Nominální mzdy představují zvýšení koupěschopné poptávky
        domácností - domácnosti jsou za určité ceny ochotny koupit více
        zboží, křivka AD se posune vpravo.
   6. Nominální mzdy jsou zároveň nákladem
        firem a firmy tento náklad promítnou do cen svých výrobků a služeb
        - stejné množství zboží bude stát více, křivka AS se posune
        vlevo. 
 vrátit
        na stránku výuky     další test     |