Otázky:

1. Jaká je role peněz v ekonomice ČR?
2. Jaké je postavení a úloha centrální banky v ČR?
3. Jaká je struktura bankovního systému (jedno či dvoustupňový) v ČR?
4. Jak je to s existencí či neexistencí peněžních a kapitálových trhů v ČR?
5. Jaký je rozsah a intenzita platebního styku ČR se zahraničím?
6. Popište ostatní vlivy na monetární politiku v ČR. 

Řešení:

1. ČR patří mezi relativně ekonomicky vyspělé státy, je členem OECD, od roku 1990 se základem jejího ekonomického systému staly tržní principy fungování ekonomiky.To vše jsou charakteristiky určující velký význam peněz v naší ekonomice a vymezující důležitou roli, kterou má monetární politika mezi nástroji naší hospodářské politiky. Pokud bychom si vzali pro srovnání méně vyspělou zemi jako například Albánie (ať nechodíme mimo Evropu), musíme konstatovat, že zde odhadem téměř 70% produkce statků a služeb neprochází vůbec trhem (práce pro vlastní rodinu, naturální směna, sousedská výpomoc v rámci vesnice apod.) a nepotřebuje tedy zprostředkovací funkci peněz. Role peněz je v Albánii nižší a stejně tak nižší je zde úloha a účinnost monetární politiky.
2. Centrální banka v ČR je Česká národní banka. Její postavení a úloha je právně zakotvena v zákonu o ČNB, který jí dává relativně široké a nezávislé kompetence při určování nástrojů monetární politiky v ČR. Je pravdou, že její postavení bylo před rokem 2000, kdy byla přijata novela zákona o ČNB, ještě nezávislejší na vládě. Ekonomické výzkumy prokazují přímou závislost mezi nezávislostí centrální banky a výkonností ekonomiky (čím nezávislejší centrální banka, tím lépe fungující ekonomika. Tato teorie je široce podporována monetaristickými ekonomickými teoriemi a naopak zpochybňována zastánci keynesiánských teorií. Pokud však nahlédneme do nedávné historie, kdy prezident Srbské republiky Miloševič v roce 1998 donutil slabou jugoslávskou centrální banku k emisi (vydání) enormního množství peněz k financování jeho válečných plánů, vidíme, že tento politický tlak a nesamostatnost centrální banky způsobily inflační znehodnocení srbské měny v řádech milionů procent během několika málo týdnů. Tak vysoká inflace okamžitě podvázala ekonomickou výkonnost ekonomiky. Po těchto zkušenostech dáme asi zapravdu všem, kdož požadují silnou a nezávislou centrální banku, která bdí nad zdravím měny daného státu a vytváří tak základní podmínky pro fungování tržně orientované ekonomiky.
3. Česká republika má od roku 1990 dvoustupňový systém bankovnictví, kdy dochází k oddělení funkcí centrální banky (jako instituce státu bdící nad měnou daného státu a plnící funkce dozoru nad komerčními bankami) a komerčních bank (podnikatelských subjektů, které poskytují finanční služby za účelem dosažení zisku). Dvoustupňový bankovní systém je typický pro vyspělé tržně orientované ekonomiky.
4. Peníze obíhají nejen v bankovním systému. Bankovní systém  se orientuje především na poskytování úvěrů a přijímání depozit (vkladů) a služby bezhotovostního platebního styku. Finanční trhy jsou širším pojmem, kdy pod pojmem peněžních trhů sledujeme veškeré pohyby peněz se splatností do jednoho roku (včetně krátkodobých cenných papírů typu směnky, depozitní certifikáty či státní pokladniční poukázky) a pod pojmem kapitálové trhy sledujeme investice (investované peníze) se splatností delší než jeden rok (především trhy majetkových cenných papírů - akcií a podílových listů, a dále trhy dluhopisů a obligací - úvěrové cenné papíry). Kapitálové trhy mají pro ekonomiku obrovský význam, protože pomáhají soustředit a umístit kapitál do nejefektivnějších firem(pokud firma prosperuje, hodnota jejích akcií stoupá a láká další investory; pokud firma propadá svou výkonností, klesá hodnota jejích akcií na burze, investoři se tohoto cenného papíru zbavují a získané peníze investují do úspěšnějších firem). Specifickými organizátory kapitálových trhů jsou burzy cenných papírů a jejich derivátů. V ČR existuje burza cenných papírů od roku 1993, kdy na ní začaly být obchodovány cenné papíry z první a následně druhé vlny kupónové privatizace. Jedná se o regionální burzu (lze na ní obchodovat pouze s českými cennými papíry denominovanými v Kč), nemá licenci k obchodování s deriváty cenných papírů a nedaří se na ní umísťovat nové emise (primární emise, kdy firma upisuje akcie, aby získala kapitál pro své podnikání). Burza cenných papírů v ČR tedy neplní řadu funkcí, které jsou běžné pro rozvinuté finanční trhy.
5. Rozsah a intenzita platebního styku ČR se zahraničím je hezky vidět v platební bilanci. ČR patří mezi otevřené ekonomiky a míra exportu přesahuje polovinu našeho HDP. Jsme proto velmi citliví na pohyby na mezinárodních finančních trzích, změny kurzů měn, změny cen strategických komodit (např. surovin, energií na straně vstupů, strojírenských a dopravních výrobků na straně výstupů apod.).
6. Mezi základní vlivy determinující naši monetární politiku je probíhají integrační proces ČR s Evropskou unií. Vzhledem k tomu, že od roku 2002 má dvanáct členů EU jednotnou měnu euro (tzv. Evropská měnová unie) bude mít tato změna velký vliv i na ČR - blízkost silné a rozsáhle používané měny bude ekonomicky tlačit na substituci použití české koruny eurem. Vzhledem k tomu, že již dnes okolo 70 % našeho zahraničního obchodu směřuje do zemí EMU, bude význam eura pro ČR narůstat při současném snižování významu ostatních světových měn. Naše rozsahem a významem malá měna v celosvětovém kontextu je ohrožována potenciálními útoky spekulantů a další  ekonomické důvody nás povedou k blízkému vstupu do EU a následně i EMU. Bez nostalgie je proto dobré konstatovat, že přechod ČR na euro jako národní měnu je historicky velmi blízko. Z tohoto pohledu je existence svébytné české monetární politiky taktéž časově přesně ohraničena.

 zpět na stránku výuky         další test