Otázky:

1. Jaké jsou funkce peněz?
2. Jakou úlohu měl systém zlatého standardu vzhledem k vnitřní a vnější směnitelnosti měny?
3. Co jsou to bezhotovostní peníze a jaká je jejich úloha v současné ekonomice?
4. Znáte nějaké nadnárodní měny (měny, o jejichž stabilitu a funkce se nestará některá z národních centrálních bank)?

Řešení:

1. Peníze mají obecné funkce:
   • zprostředkovatele směny (obchodu)
   • míry hodnot (pomocí peněz jsme schopni poměřovat jinak neporovnatelné věci)
   • uchovatel hodnot (někdy hovoříme o funkci pokladu). 

   A co sběratelská funkce peněz? Jistě, zlaté mince nejsou cenné jen obsahem drahých kovů v nich obsažených, ale mají i hodnotu historickou, sběratelskou. Tato hodnota už ale častokrát není dána přímo tím, že se jedná o peníze jako takové - obdobnou hodnotu může mít pro sběratele krabička od zápalek či panenka s porcelánovou hlavou.Navíc tuto hodnotu uznává pouze relativně úzký okruh sběratelů a ostatní subjekty v ekonomice je neocení (zkuste nabídnout v samoobsluze jako úhradu za nákup starý tolar). Proto sběratelskou hodnotu vypusťme ze svých úvah, zbytečně by vám komplikovala váš makroekonomický nadhled. Chcete-li se proto bavit o funkci uchovatele hodnot, je vhodnější mít tento poklad uložen v platných měnách.

2. Systém zlatého standardu byl funkční jak ve vztahu k vnitřní směnitelnosti měny  (emitent peněz - stát prostřednictvím své banky byl limitován svým zlatým pokladem a nemohl vytisknout více peněz, čímž byla korigována inflace, tedy míra znehodnocení peněz). Přepočet přes zlatý obsah usnadňoval i mezinárodní směnu jednotlivých měn. Tato funkce však v 30. letech 20. století musela být opuštěna, protože nerovnoměrné rozdělení zlata ve světě a neexistence vazby přepočítacích poměrů (kurzů) jednotlivých měn na ekonomickou výkonnost a konkurenceschopnost jejich zboží v mezinárodním obchodě začalo překážet mezinárodní výměně zboží a služeb a obrovským pohybům kapitálu na mezinárodních finančních trzích, tak jak jsme byli jejich svědky ve dvacátém století. Stejně tak postupně odumřela funkce zlata i ve vztahu k vnitřnímu hodnotovému systému jednotlivé měny (v ČR přestaly být bankovky kryty zlatem Státní banky Československé v 80. letech 20. století).
3. Bezhotovostní peníze jsou vlastně právním vztahem (vztahem mezi subjekty určité ekonomiky), který můžeme chápat jako vztah úvěrový resp. věřitelský. Důležitým rysem bezhotovostních peněz je to, že peníze nedostávají fyzickou podobu (mince, bankovky apod.) a přesto plní všechny své výše uvedené funkce. Uveďme příklad: firma zaměstnává zaměstnance a po odpracování měsíce mu dluží mzdu - nevyplatí mu ji v hotovosti, ale vezme si u banky provozní úvěr, ze kterého patřičnou částku převede na bankovní účet zaměstnance (např. sporožiro). Zaměstnanec si mzdu nevyzvedne v bankomatu v hotovosti, ale z účtu nechá trvalým příkazem uhradit své dluhy - nájemné, platby za elektřinu, otop, telefon, vodu. Jednorázově pak prostřednictvím platební karty platí za nákupy v obchodech, restauracích, na kuželkách, za dovolenou u cestovní kanceláře apod. Vidíte, že nikdo v uvedeném zřetězení dlužnických a věřitelských vztahů nepotřeboval šáhnout do peněženky a vytáhnout hotovost (anglicky cash). Zároveň si všimněte, že celý systém může fungovat pouze za předpokladu, že existuje síť důvěryhodných finančních institucí (bank, leasingových společností, stavebních spořitelen atd.), které uvedené transakce zprostředkovávají (většinou tyto služby nabízejí za úplatu). Rozmach bezhotovostních plateb ve dvacátém století pomohl zvýšit produktivitu jak ve finančním sektoru tak v celé ekonomice. Bezhotovostní peníze ovšem nepodléhaly krytí zlatem a existuje zde multiplikační efekt (znásobení peněz) při jejich zřetězeném fungování v ekonomice (dluhy multiplikují další dluhy) - tyto mechanismy mohou být zdrojem určitých nejistot a možných makroekonomických poruch. Úloha bezhotovostních peněz však bude určitě narůstat (mimo jiné s rozmachem informačních technologií a možností plateb prostřednictvím internetu, mobilních telefonů apod.).
4. Nadnárodní měnové jednotky jsou v současné době SDR (Zvláštní práva čerpání - bezhotovostní forma zúčtování Mezinárodního měnového fondu), euro (jednotná měna používaná státy Evropské měnové unie, která od 1.1.2002 nahrazuje národní měny zúčastněných států a má i hotovostní podobu - bankovky a mince).

 zpět na stránku výuky         další test