|
14 Test
Otázky:
-
Musí nutně organizace ziskového
sektoru dosahovat zisk?
-
Může organizace neziskového sektoru
dosáhnout zisk?
-
Proč tedy oddělujeme organizace ziskového
a neziskového sektoru?
Odpovědi:
-
Z krátkodobého hlediska nemusí.
Naopak velmi často se setkáme se situací, že podnikatel je ve
ztrátě. Protože je však majetek ziskové organizace přesně
ohraničen a dlouhodobé ztráty vedou nutně k jeho zmenšování
limitně se blížícímu nule (a klidně i záporu - podnikatel může
být předlužen !), je zřejmé, že ztrátu si může organizace
ziskového sektoru dovolit pouze dočasně a dříve nebo později
musí dosahovat zisk, jinak zkrachuje.
-
Organizace neziskového sektoru není zřízena
proto, aby dosahovala zisk (plní jiné funkce a k nim má uzpůsobené
i zdroje svých financí, většinou různé dotace a dary). Tyto
organizace nemusí podnikat (peníze získávají jinak), ovšem v
určitých případech jako doplňkové zdroje příjmu mohou mít i
podnikání. Tyto organizace tedy v principu mohou zakončit roční
hospodaření se ziskem - na zřizovateli a stanovách pak závisí,
jak s tímto ziskem mohou naložit (některé druhy organizací mají
přímo v zákoně uvedeno, že zisk musí ponechat jako zdroj
financování potřeb neziskové organizace a nesmí ho využít
jinak - už vůbec ne pro osobní spotřebu zakladatelů). Neziskové
organizace, jejichž zřizovatelem je stát většinou odvádí
vzniklý zisk zakladateli - státu. S podnikáním je samozřejmě
spojeno riziko (viz definice podnikání z obchodního zákoníku) a
nezisková organizace nemá morální právo krýt rizika svého
podnikání ze zdrojů určených jejímu neziskovému účelu a
poslání. Proto je v principu toto podnikání pouze doplňkové,
omezené (vzdělávací organizace by například neměla současně
podnikat jako prodejce alkoholu a tabáku) a s výraznou regulací
rizik (volba jen těch druhů podnikání, kde jsou malá rizika).
Typickými příklady jsou například podnikatelské aktivity měst
a obcí (městské banky, kampeličky, bytové podniky, drobné
provozovny služeb apod.).
-
Organizace ziskového a neziskového
sektoru kupodivu neoddělujeme podle zisku (dosáhne, nedosáhne),
ale podle účelu, za kterým byly zřízeny. Je to velmi důležité
právě proto, že oba typy organizací pak mají odlišné principy
fungování - zisková organizace by měla dělat vše potřebné,
aby dosáhla zisk, nezisková organizace na zisk až tak moc nehledí
(i když by potěšil) a hlavně se snaží plnit své poslání.
Plnění tohoto poslání je ovšem mnohem hůře hodnotitelný a měřitelný
parametr, než u dosahování zisku, takže management neziskových
organizací má složitější postavení, když zdůvodňuje význam
a úspěchy své organizace v porovnání s penězi, které na dosažení
svých cílů utratili (a kolik budou potřebovat na další rok svého
fungování).
V principu není nešťastnější řešení,
než když se zisková organizace chová jako nezisková (příliš štědré
dary na sportovní kluby potopily nejednoho českého podnikatele) a
nezisková organizace se chová jako zisková (řada obcí se hrozně
zadlužila, když v podnikatelském nadšení stavěla hotely a rekreační
objekty, které pak neprosperovaly - své dluhy dnes splácí prodejem
obecní školy, obecní radnice a místní kapličky).
|
