| 
         14 Test 
        Otázky: 
        
          - 
            
Musí nutně organizace ziskového
            sektoru dosahovat zisk?  
          - 
            
Může organizace neziskového sektoru
            dosáhnout zisk?  
          - 
            
Proč tedy oddělujeme organizace ziskového
            a neziskového sektoru?  
         
             
            
 Odpovědi:
         
          - 
            
Z krátkodobého hlediska nemusí. 
            Naopak velmi často se setkáme se situací, že podnikatel je ve
            ztrátě. Protože je však majetek ziskové organizace přesně
            ohraničen a dlouhodobé ztráty vedou nutně k jeho zmenšování
            limitně se blížícímu nule (a klidně i záporu - podnikatel může
            být předlužen !), je zřejmé, že ztrátu si může organizace
            ziskového sektoru dovolit pouze dočasně a dříve nebo později
            musí dosahovat zisk, jinak zkrachuje.  
          - 
            
Organizace neziskového sektoru není zřízena
            proto, aby dosahovala zisk (plní jiné funkce a  k nim má uzpůsobené
            i zdroje svých financí, většinou různé dotace a dary). Tyto
            organizace nemusí podnikat (peníze získávají jinak), ovšem v
            určitých případech jako doplňkové zdroje příjmu mohou mít i
            podnikání. Tyto organizace tedy v principu mohou zakončit roční
            hospodaření se ziskem - na zřizovateli a stanovách pak závisí,
            jak s tímto ziskem mohou naložit (některé druhy organizací mají
            přímo v zákoně uvedeno, že zisk musí ponechat jako zdroj
            financování potřeb neziskové organizace a nesmí ho využít
            jinak - už vůbec ne pro osobní spotřebu zakladatelů). Neziskové
            organizace, jejichž zřizovatelem je stát většinou odvádí
            vzniklý zisk zakladateli - státu. S podnikáním je samozřejmě
            spojeno riziko (viz definice podnikání z obchodního zákoníku) a
            nezisková organizace nemá morální právo krýt rizika svého
            podnikání ze zdrojů určených jejímu neziskovému účelu a
            poslání. Proto je v principu toto podnikání pouze doplňkové,
            omezené (vzdělávací organizace by například neměla současně
            podnikat jako prodejce alkoholu a tabáku) a s výraznou regulací
            rizik (volba jen těch druhů podnikání, kde jsou malá rizika).
            Typickými příklady jsou například podnikatelské aktivity měst
            a obcí (městské banky, kampeličky, bytové podniky, drobné
            provozovny služeb apod.).  
          - 
            
Organizace ziskového a neziskového
            sektoru kupodivu neoddělujeme podle zisku (dosáhne, nedosáhne),
            ale podle účelu, za kterým byly zřízeny. Je to velmi důležité
            právě proto, že oba typy organizací pak mají odlišné principy
            fungování - zisková organizace by měla dělat vše potřebné,
            aby dosáhla zisk, nezisková organizace na zisk až tak moc nehledí
            (i když by potěšil) a hlavně se snaží plnit své poslání.
            Plnění tohoto poslání je ovšem mnohem hůře hodnotitelný a měřitelný
            parametr, než u dosahování zisku, takže management neziskových
            organizací má složitější postavení, když zdůvodňuje význam
            a úspěchy své organizace v porovnání s penězi, které na dosažení
            svých cílů utratili (a kolik budou potřebovat na další rok svého
            fungování).   
         
        V principu není nešťastnější řešení,
        než když se zisková organizace chová jako nezisková (příliš štědré
        dary na sportovní kluby potopily nejednoho českého podnikatele) a
        nezisková organizace se chová jako zisková (řada obcí se hrozně
        zadlužila, když v podnikatelském nadšení stavěla hotely a rekreační
        objekty, které pak neprosperovaly - své dluhy dnes splácí prodejem
        obecní školy, obecní radnice a místní kapličky).
         
        
        
         
       |