Postřehy ke studentským projektům 
soutěž CEED
 "podnikatelské záměry související s využitím moderních informačních technologií"

 Statistika:

• soutěže se zúčastnilo celkem:                          105 projektů
  z toho:
             dívky:                                                  81 projektů
             předmaturitní ročník studia:                 100 projektů

• Typ školy:
  největší zastoupení: SOŠ   62 projektů

• Zaměření projektů:

Komentář:
Potěšilo mne, že studenti mají hodně široký záběr zájmů a představ o tom, na čem by se dalo vydělávat. Jejich věku blízké jsou především restaurační zařízení všeho druhu (vč. disco clubů), což patří do stylu jejich života. Zde bych varovala před přehnanými představami o ziskovosti takového podnikání a ráda bych upozornila na mnohá rizika s ním spojená - snadný vstup nové konkurence, špatně udělaný marketingový průzkum potenciálního zájmu v daném regionu (protože toto je typicky regionální byznys závislý na koupěschopné poptávce relativně malého teritoria), zároveň je to byznys náročný na dobrou pracovní sílu a její ochotu posunout si denní režim (hodně práce v noci, a to práce dost fyzicky i psychicky náročné) a další.

Výroba a prodej spotřebního zboží - zde byla široká škála nápadů, většinou pro živnostenské podnikání. Je to určitě dobrý směr, protože lidské potřeby jsou velmi pestré a vždy se najde skulinka, kterou na spotřebním trhu lze obsadit (viz např. dva nápady na výrobu a prodej módního hitu "hagísák").

Oděvy - velké množství nápadů souviselo s módou. Je to určitě dáno i tím, že převážnou část projektů zasílaly dívky. Oděvnictví je obor, který u nás po roce 1990 dostal nejvíce zabrat - otevření ekonomiky a téměř nulová ochrana proti laciným dovozům z východní Asie zlikvidovaly nejednu textilní firmu a i velké firmy se mají co ohánět, aby si své těžko vydobyté postavení udržely. Pokud budete chtít šít zakázkové práce, moc, moc důkladně si zvažte, kdo bude váš zákazník - teta od sousedů? Opravdu si nechá ušít dražší šaty od vás nebo si koupí levnější ve stánku či v obchodě, kde si je navíc může předem vyzkoušet? Kusová zakázková výroba je těžký chlebíček - nejde jen o to, šaty vyrobit, mnohem těžší je sehnat dost zákazníků.

Kosmetika - i toto je oblíbené ženské téma. Kosmetika a kosmetické přípravky, to je typická oblast, kde mnohem více peněz musíte věnovat na propagaci a podporu distribuční sítě, než na výrobu výrobků samotných. Zapomeňte na letáčky a jejich roznášení po městě, zapomeňte na pouhé vystavení v obchodě. Konkurence firem známých jmen je veliká, takže nemáte šanci věnovat na reklamu totéž co oni - doporučuji osobní prodej a prezentační akce s předvedením a zákaznickými vzorky. To je ovšem hodně drahá forma prodeje, takže nepočítejte s tím, že toto je snadná cesta k prosperující firmě. Také si nastudujte v mé knize Krok za krokem světem ekonomie 2, k jak velké koncentraci v českém maloobchodě dochází. To se týká i drogistického zboží a kosmetiky, takže většina prodejů se už dnes uskutečňuje v supermarketech a hypermarketech velkých zahraničních řetězců a s nimi jako malá firmička téměř nemáte šanci jednat o prodeji vašeho zboží - nemáte celý sortiment a objemem výroby jste pouze regionální firma. Oni chtějí jednoho dodavatele na co nejvíc výrobků a ve velkých objemech pro celou ČR (to je pro ně nejméně pracné a nejméně nákladné). Zajímavou formou prodeje je i multilevel marketing (prodej pomocí sítě dealerů), který ovšem výrobky značně prodražuje. Typický příkladem je kosmetika Oriflame nebo švýcarská léčebná kosmetika Just a jejich párty prodeje.

V množství námětů mne zaujal jeden, který uvažoval o založení leasingové společnosti a předpokládal kapitál firmy do 10 milionů korun. Jedná se v podstatě o finanční služby a zde bych ráda upozornila, že finanční trhy u nás také prochází vlnou koncentračních snah a spojování firem. A vstupem do EU tyto tendence ještě posílí. Malé firmy (a firma s kapitálem 10 milionů je ve finančním světě opravdu malinká) budou mít šanci přežít jen při velmi úzké specializaci na určitý produkt pro specializovaný zákaznický segment. Znám řadu malých leasingových firem, které pod tlakem velké konkurence sotva živoří a bojují o přežití. Studenti o této sféře podnikání mají často velmi zkreslené představy, takže v současné době připravuji třetí pokračování  knihy Krok za krokem světem ekonomie, které bude zaměřené právě do oblasti financování a na finanční trhy.

 Celkově mohu shrnout, že 80 procent projektů bylo zaměřené na malé podnikání (podnikání fyzických osob, živnostníků) a pouze 20 procent projektů předpokládalo budování a rozvoj středních a velkých firem. Tento poměr přibližně odpovídá reálné struktuře rozložení firem v našem hospodářství.  Jsem ráda, že se už mezi studenty středních škol našli takoví, kteří si troufají na velký byznys (objemově totiž větší část HDP v ČR produkují velké firmy, nikoliv malé). Držím vám palce.

 Tématem soutěže byly projekty spojené s moderními informačními technologiemi, proto mne překvapilo, že internetových podnikatelských záměrů přišlo relativně málo. Dovolím si proto ještě vyhodnotit představy studentů o využitelnosti informačních technologií pro jejich podnikání.

 E-mailem přišlo 14 projektů, ostatní přišly klasickou cestou poštou.

Studenti vnímají využitelnost internetu pro podnikání:

Studenti tedy vidí v internetu většinou pouze prostředek pro reklamu výrobků a služeb, 11% projektů uvažuje o přímém prodeji pomocí internetu, pouze 5 % studentů si uvědomilo, že pomocí internetu jsou schopni nejen prodávat, ale i zajišťovat zásobování svých firem materiálem (jen málokterý dodavatel je dnes nepřipojený k internetu). Pouze 5 projektů využívalo internet svébytným způsobem a těžilo z jeho obrovského potenciálu nových a netradičních možností, které zatím žádné jiné médium neumožňuje.

 Jo, a pozor, není dobré zaměňovat pojmy internetová stránka a internetová schránka (u čtyř projektů).

Milí studenti - jste internetová generace ať chcete či ne. Možná že řada z vás už nebude chodit do práce, ale budete pracovat doma a svou práci odesílat internetem. Honem s tím něco udělejte a s internetem se spřátelte, ať vás nepředběhnou jiní. Já učím i na vysoké škole a tam je pro studenty internet denním chlebem. A dělají to rádi, protože pomocí internetu se jim otevírá celý svět.

Přeji vám hodně, hodně dobrých nápadů a štěstí a zdraví, abyste je mohli realizovat.

Jena Švarcová 

Kontakt:   e-mail  ceed@ceed.cz,   tel. 571 118 762, fax 577 019 724

Copyright   © 2013 CEED ing. Jena Švarcová, Ph.D.