2.5. Bankovní regulace a dohled
Bankovnictví ve všech vyspělých ekonomikách patří mezi odvětví s nejvyšší mírou regulace. Důvody regulace a dohledu bank jsou jednak makroekonomické – vytváření prostoru pro provádění měnové politiky a jednak mikroekonomické – podpora bezpečnosti, důvěryhodnosti a efektivnosti bankovního systému v dané zemi. U mikroekonomických důvodů se zvláště zdůrazňuje ochrana klientů před nadměrnou rizikovostí či možnými podvody bank. Procesu regulace a dohledu bank se vždy účastní tři skupiny subjektů. Jejich vzájemné vztahy jsou zachyceny na obrázku. Regulující subjekt = centrální banka /ČNB/, regulované subjekty = všechny banky /instituce s bankovní licencí/. Externí auditorské firmy – prověřují pravdivost, správnosti a úplnost bankovních výkazů. Konečnou zodpovědnost však nese bankovní management.
Systémy bankovní regulace a dohledu se v tržních ekonomikách skládají ze čtyř základních součástí:
regulace vstupu do bankovní sféry (centrální banka uděluje obchodním bankám licence),
stanovení a prověřování základních pravidel činnosti bank,
povinného pojištění vkladů v bankách,
působení centrální banky v úloze věřitele poslední instance.
Zejména povinné pojištění vkladů /garantované státem/ a úvěry od centrální banky patří mezi specifické rysy, kterými se banky liší od nebankovních institucí, které rovněž podnikají v nebankovní sféře. Bankám tyto skutečnosti přinášejí ve srovnání s nebankovními institucemi konkurenční výhody, které zmírňují nevýhody plynoucí z poměrně tvrdých regulačních pravidel jejich činnosti. Celý systém regulace a dohledu bank musí mít odpovídající legislativní rámec.