50. Hospodářský cyklus

Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, trvalou změnou, stálým kolísáním. Základní tendence dosažení ekonomické rovnováhy jako nejefektivnějšího stavu je tak dosahována posloupností dílčích nerovnováh. To nachází svůj obraz v tzv. cyklickém vývoji hospodářství. Tato cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek (viz velká hospodářská krize 1929-33).

     Teoreticky lze hospodářský cyklus popsat jako posloupnost čtyř fází:

1. expanze (rozvoj,konjunktura, rozmach poptávky i nabídky)
2. vrchol (převis nabídky nad poptávkou)
3. krize (recese, pokles nabídky i poptávky)
4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení poptávky i nabídky)

Celý cyklus se pak opakuje. Délka cyklu je rozdílná - můžeme odlišit různé typy cyklu.

Skutečný vývoj hospodářství měřený skutečným produktem samozřejmě není takto rovnoměrný a jednoznačný. Tendence k cyklickému vývoji je však zákonitá. Konjunkturálně rozběhnuté hospodářství si samo nepřipustí, že už překračuje únosnou míru převisu agregátní nabídky, země ve fázi vrcholu často přesáhne hranice svých produkčních možností, chybějící výrobní faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) čerpá "na dluh" ze zahraničí a dojde k „přehřátí“ ekonomiky, finanční a následně i hospodářské krizi). Tak opět dochází k návratu k potenciálnímu produktu, ovšem krize se zde většinou nezastaví a řetězovou reakcí bankrotů firem se země dostane do stavu, kdy nevyužívá plně své výrobní faktory a je ve fázi sedla pod hranicí svých produkčních možností. 

předchozí strana    obsah      následující strana           test