Pokud vláda zvažuje aktivní výdajovou politiku, aby posílila agregátní poptávku, chce znát, jak budou tyto výdaje účinné.

Nahlédněte na problematiku multiplikátoru státních výdajů a daňový multiplikátor. Takto vyzbrojeni můžete doplnit své vědomosti:

  investiční multiplikátor - o kolik se změní agregátní poptávka, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku. K multiplikaci (znásobení) dochází, pokud přírůstek investic o korunu přinese větší (několikanásobný) přírůstek koupěschopné poptávky (zvýšení mezd, zisků, zaměstnanosti atd.);

  akcelerační princip - investice reagují velmi výrazně (často neadekvátně, neúměrně) na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky (expanzi, konjunkturu) začnou honem investovat. Protože informace o zpomalení růstu a možném propadu přicházejí se zpožděním, většinou firmy neodhadnout míru a vybudují více výrobních kapacit, jejichž produkci už není schopná ekonomika využít. V tom okamžiku všichni výrobci začnou panikařit a v očekávání poklesu ekonomiky prakticky přestanou investovat. Lidově bychom mohli tento postup nazvat "od zdi ke zdi".

  koeficient investiční náročnosti c

                                 I
                     c = --------------    pokud investice I ztotožníme s úsporami S, pak c se rovná akcelerátoru.
                              ΔY

Při neutrálním technickém pokroku je akcelerátor konstantní, při náročném roste a při úsporném typu technického pokroku klesá.

 předchozí strana    obsah      následující strana